Genesis 33

Jákob se setkává s Ezauem

1Jákob pozvedl
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
oči, a hle, viděl přicházet Ezaua a s ním čtyři sta mužů. I rozdělil
srv. 32,8; Sd 7,16
děti mezi Leu, Ráchel a obě služky.
2Služky a jejich děti umístil dopředu, Leu a její děti potom a Ráchel s Josefem poslední. 3Sám šel
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před nimi a sedmkrát se poklonil
[spojením s číslem plnosti vyjadřuje naprosté poddání se; srv. 42,6; 48,12; Rt 2,10; 1S 25,41; 2S 9,6]
k zemi, než se ke svému bratru přiblížil.
4Ezau mu však běžel vstříc, objal ho, padl mu kolem krku a políbil ho. Oba plakali.
45,14
5Pak Ezau pozvedl
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
zrak, uviděl ženy a děti a 
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptal se: Koho to tu máš? Jákob
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Děti,
48,9; Ž 127,3; Iz 8,18
kterými Bůh milostivě obdaroval tvého otroka.
6Nato přistoupily služky se svými dětmi a poklonily se. 7Přistoupila také Lea se svými dětmi a poklonily se a potom přistoupil Josef a Ráchel a poklonili se.

8Ezau se
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptal: ⌈Co míníš
h.: Kdo (/ Co) tobě
⌈vším tím táborem,⌉
n : všemi těmi stády (/ houfy), …
který jsem potkal? Jákob
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Chci nalézt milost v očích svého pána.
9Ezau řekl: Mám hojnost,
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
bratře, ať ti
Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
zůstane to, co je tvé.
10Ale Jákob řekl: Ne,
imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
prosím, jestliže jsem
imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
nyní nalezl milost v tvých očích, přijmi ten dar
32,14p
ode
Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
mne, neboť
h.: + proto
jsem viděl tvou tvář, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne
2Pa 10,7
přijal.
11Přijmi
imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
prosím mé požehnání,
n : můj dar, …; srv. 1S 25,27; 30,26; 2Kr 5,15
které jsem ti přinesl; neboť Bůh mi byl milostiv a mám všechno. Nutil
19,3; 2Kr 2,17
ho, až to přijal.

12Ezau řekl: Vyrazme
srv. 12,9; 13,11; Nu 2,9
a pojďme.
kohorativ
půjdu ⌈před tebou.⌉
n : vepředu / v čele
13Jákob mu
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Můj pán ví, že děti jsou ještě útlé
1Pa 22,5
a ⌈mám tu
h.: na mně jsou; [tzn. pečuji o …]
ovce a krávy krmící mladé. Kdyby je ostře hnali jediný den, celé to stádo by uhynulo.
14Ať jde,
imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
prosím, můj pán
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před svým otrokem, a já budu postupovat pozvolna podle kroku
n.: tempa; h.: nohy
dobytka,
h. práce; zde: výsledek práce — tj. dobytek
jenž je
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
přede mnou, a podle kroku
n.: tempa; h.: nohy
dětí, dokud
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
nepřitáhnu ke svému pánu do Seíru.
32,4
15Ezau řekl:
imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
Dovol, ať u tebe ponechám některé
Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
lidí, kteří jsou se mnou. Jákob
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl:
Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
Nač to? Jen když naleznu milost v očích svého pána!
16Tak se toho dne Ezau navrátil svou cestou do Seíru, 17Jákob však odtáhl do Sukótu a postavil si dům a pro svůj dobytek udělal stánky.
h. sukōṯ; [prav. přístřešky z proutí a listí]
Proto se to místo nazývá Sukót.

18

Jákob se usadil u Šekemu

Potom, když přišel z Paddan–aramu,
28,2
Jákob pokojně
n.: bezpečně; [pojem připomíná modlitbu a slib učiněný před dvaceti lety (28,21)]
přišel do města Šekemu,
12,6; Joz 20,7; Sd 8,31
které je v kenaanské zemi. Utábořil se
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před městem
19
Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít
Joz 24,32; Jb 42,11†; [starověká váhová jednotka neznámé velikosti i původu]
díl pole, na kterém postavil svůj stan.
20A postavil tam oltář
13,18; 26,25; 35,1
a nazval ho
Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bůh je Bohem Izraelovým.
h. Él Elohé Jisráel; [Jákob za použití svého nového jména (32,29) vyznává, že El (28,3) je jeho Bohem]

Copyright information for CzeCSP